Obec Ludgeřovice
ObecLudgeřovice
Ludgeřovice

O Ludgeřovicích

Obec leží mezi městy Ostrava a Hlučín (mapa). Území obce leží v nadmořské výšce od 220 do 300 metrů, je mírně zvlněné s řadou lesíků a remízků. Z vyvýšenin jsou na jihu viditelné vrcholy Beskyd a za dobré viditelnosti na severozápadě i vrcholy Jeseníků.

Loga

Spisovatel Petr Čichoň: Vydávám román v jazyce, který tu do dvaceti let nebude

Deník

/ROZHOVOR/ Básník a spisovatel Petr Čichoň, pocházející z Hlučínska, vydává nový román s názvem Lanovka nad Landekem. Kniha je psána atypicky, ke čtenáři bude promlouvat současný jazyk kombinovaný s hlučínským prajzským nářečím a navzdory tomu, že příběh v knize je fiktivní, může prozradit leccos.

Třeba také o tom, jak je obyčejný člověk vítězem svého vlastního života, ovšem nedokáže ovlivnit to, co se děje nad ním. Například stavba fiktivní lanovky nad skromnou tichou zahradou slezských solitérů.

Co můžete prozradit o vaší nové knize? Kde se děj odehrává a o čem vlastně je?

Jak už napovídá název, v příběhu se objevuje lanovka. O lanové dráze se opravdu v Ostravě uvažuje a nechal jsem ji v románu postavit. V příběhu vede z Dolních Vítkovic na Landek, kde bydlí mí hrdinové, důchodci, bývalý slévač Johan Kott a Truda Lassová. Kromě stavby lanovky, která má vést nad jejich zahradou, se vypořádávají s vraždou Trudiny snachy, předsedkyně polské separistické strany Liga Slezska. Inspiroval mě vzdáleně příběh z opolské oblasti z roku 2014 – zavraždění starosty Dietera Przewdzinga, starosty města Zdzieszowice. Byl zabit podobným způsobem jako má hrdinka. Pokud vím, vražda nebyla vyjasněna. Politik se zabýval myšlenkou na vytvoření ekonomické autonomie a byl mediálně známou osobností. Románový příběh je samozřejmě fikce. Je to trochu ve stylu Tahle země není pro starý. A i když se témata rozvíjí různými směry, vyprávění je spíš sevřené a jednoduché, řekl bych, že je novelisticky elementární.

V čem se tato „lidovost“ například odráží? A kde se děj odehrává?

Ve své tvorbě se dlouhodobě zabývám Prajzskou. Naposled ve Slezském románu. V Lanovce nad Landekem se věnuji Hornímu Slezsku, ale v širších evropských souvislostech. Kniha přivádí čtenáře do blízké budoucnost, po ekonomických krizích a pandemii, kdy se z Evropské unie stává federace. Odehrává se na dvou místech. Na Hlučínsku, ale také na druhé straně Slezska v opolském vojvodství. Lanovkou na Ladnekem uzavírám své literární téma, kterému jsem se věnoval patnáct let, napřed v Pruských baladách, pak ve Slezském románu a nyní, v Lanovce na d Landekem, která je zaměřena na součastnost a blízkou budoucnost.

Navazujete ve vaší knize Lanodvka nad Landekem na určitou slezskou rétoriku jiných historických autorů, nebo alespoň odkazujete na jejich tvorbu?

Jedná se hlavně o jazyk. Lanovka nad Landekem je psána z velké části v současném prajzském nářečí. Stále jím mluví poválečná generace v oblasti Hlučínska. Psaný jazyk jsem přiblížil co nejvíce jazyku mluvenému. V nářečí psal rovněž Ivan Landsmann, horník a spisovatel, jehož postavy mluví ostravským dialektem a slangem. Pocházím z Prajzské. Také tento kraj má své spisovatele, i když jich mnoho není. Třeba Augusta Scholtise, který pocházel z Bolatic a dožil v Berlíně. Jeho tvorbu mám velmi rád. Pracuji možná podobně s německými regionálními tématy, ale příliš se na nikoho neodkazuji, aspoň ne z česky píšících autorů. V prajzském nářečí se příliš nepíše.

A inspiroval vás někdo z klasických slezských autorů?

Mám rád samozřejmě Petra Bezruče. Jako by vše z našeho kraje bylo nějak začarované a identita byla násilně zkoušená osudem. Dnes možná není tak osudové, na které straně se člověk ocitá, zda na české, polské nebo německé, všichni jsme sléváni do společné obří nádoby globalismu, ve které se profilují nové podmínky. Kdoví, jak budou nakonec vypadat. Odkazem mé knihy je odklon k tomu lokálnímu, ale i tichému, k tomu, co se povedlo uchovat.

Téma se týká životů obyčejných lidí na Ostravsku. Je to podle vás pro zdejší čtenáře poutavé?

Téma knihy je regionální a periferní, ale rozdíl mezi periferií a centrem se v dnešní době stírá. Lokální může být zaměnitelné s tím globálním a samozřejmě opačně. Proti tomu se hrdinové bouří a bojují o svou lokální identitu. Hlavní hrdina, bývalý slévač Johan Kott, je člověk, kterého se globalizace ve skutečnosti nedotkla. Odmítá ji a žije dál svůj tradiční život. Je to vlastně vážný člověk, i když je jeho chování úsměvné. Nejde mi o politiku, ale o křehkost života v měnící se podobě Evropy. Pokusil jsem se o pohled na Horní Slezsko v širších, možná i provokativních spojeních. Ale hlavní hrdina Johan Kott stojí neochvějně u svého rybníčku, ve kterém si chladí své lahváče piva. Stojí tam v tichu a v zdánlivé nečinnosti, a vše obklopuje poezie zmíněného kraje.

Gabriela Stašová

Datum vložení: 3. 6. 2020 0:00
Datum poslední aktualizace: 17. 12. 2020 17:10
Autor:

Aktuálně

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 1 2 3 4
1
5

Mobilní rozhlas

Mobilni_rozhlas

Rychlý kontakt

Obec Ludgeřovice
Markvartovická 52/48
747 14 Ludgeřovice

E-mail: urad@ludgerovice.cz
Tel.: +420 595 052 578

Počasí

dnes, úterý 30. 11. 2021
mírné sněžení 2 °C -5 °C
středa 1. 12. slabý déšť 4/2 °C
čtvrtek 2. 12. slabý déšť 4/2 °C

Svátek

Svátek má Ondřej

Zítra má svátek Iva

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Z tradičního vítání občánků