Pěchotní sruby – procházka 11 km

Trasa vede z centra Ludgeřovic kolem vodojemu přes „zhnité mostky“, po asfaltce a první odbočkou vlevo po tzv. Šilheřovickém naučném okruhu u zastavení číslo 6 směrem k Přírodní rezervaci Černý les u Šilheřovic II. kolem rybníku k pěchotnímu srubu „U pískovny“.

Pěchotní srub MO–S 10 „U pískovny“  (fotografie č. 6)

Volně stojící zabezpečený betonový pěchotní srub s označením MO-S 10 s lokálním pojmenováním "U pískovny, Pískovna". Stojí při neznačené lesní účelové cestě, která odbočuje k západu z rozcestí Bažantnice v šilheřovické oboře Bažantnice.

Tento oboustranný, dvoupodlažní pěchotní srub byl vybetonován ve dnech 9. - 13. 9. 1936 firmou Ing. Jiřího Filipa z Prahy. Bylo dosaženo pevnosti (na měřených vzorcích po 28 dnech) 504 kg/cm².
Byl osazen dvěma pěchotními kulometnými zvony, dnes vytrženými. Objekt je zabezpečen a údajně využíván místními lesáky. (text převzat z hrady.cz)

Dále se pár metrů vrátíme a po asfaltce pokračujeme mírně do kopce k dalšímu srubu „U posedu“.

Pěchotní srub MO-S 11 „U posedu“ (fotografie č. 7)

Tento srub byl vybetonován ve dnech 5. – 10. 8. 1936 jako desátý na celé pevnostní linii. Jeho hlavní úlohou bylo působit svými kulomety do palebné přehrady okolních objektů a minometem vykrývat hluché prostory ve směru na Bohumín. Konkurz na výstavbu vyhrála firma Ing. Josef Filip, Praha XIX, která se zavázala vybudovat podúsek Ludgeřovice, jehož součástí bunkr je, za 200 dní bez víceprací. Stavitel měl již od počátku s výstavbou problémy, o čem svědčí i nízká pevnost betonu budovaných objektů. Firma nedokázala zajistit správný tvar zkušebních kostek, který byl podle zkušebního ústavu jednou z příčin nedostatečných výsledků zkoušek. Firma byla nucena zřídit úzkorozchodnou železnici o rozchodu 760 mm a délce 9,5 km. Trať spojovala objekt s petřkovickou silnicí. Provoz zajišťovala parní lokomotiva. Osádku tvořilo 34 mužů 3. roty I. praporu Hraničářského pluku 4. (text převzat z hrady.cz)

Pokračujeme stále rovně po asfaltce k pěchotnímu srubu „U pramene“.

Pěchotní srub MO-S 12 „U pramene“ (fotografie č. 8)

Byl vybetonován ve dnech 24. - 28. 8. 1936 v I. třídě římské odolnosti, na pravou stranu k objektu S 11 objekt působil přehozenou kombinací zbraní Q a M, k sousednímu S 13 působily ze střelecké místnosti dva sólo těžké kulomety vz. 37. Pro bezprostřední obranu byl objekt vyzbrojen 4 lehkými kulomety vz. 26 pod betonem a 2 v pancéřových zvonech.

Komplikace nastaly při stavbě srubu se studnou. Ani v 56 metrech nebylo naraženo na vodu, a tak byl vrt ucpán, do srubu se přidaly další nádrže na vodu a byla zřízena asi 200 m v týlu studánka, do které posádka chodila pro vodu. (text převzat z valka.cz)

Pokračujeme k dalšímu pěchotnímu srubu „Černý les“.

Pěchotní srub MO-S 13 „Černý les“ (fotografie č. 11)

Samostatný pěchotní srub MO 13 „Černý les“ byl vybetonován ve dnech 21. - 25. 9. 1936. Objekt byl vyzbrojen na obou stranách zbraněmi Q a M opět v přehozeném provedení. Při vrtání studny pro tento objekt došlo k obdobným problémům jako u S 12 a tak i tady byl vrt ucpán, do objektu se přidaly nádrže na vodu a posádka chodila pro vodu do studánky, která byla s S 12 společná. (text převzat z valka.cz)

Pokračujeme k dalšímu pěchotnímu srubu „Juliánka“.

Pěchotní srub MO-S 14 „Juliánka“ (fotografie č. 12)

Byl vybetonován ve dnech 12. - 17. 10. 1936 v II. třídě římské odolnosti, objekt byl směrem k S 13 vyzbrojen sólo těžkými kulomety vz. 37, směrem k S 15 působila již klasická kombinace zbraní L1 a M. Bezprostřední obranu srubu zajišťovalo 6 LK vz. 26 - 4 pod betonem a dva pod pancířem, spolu s třemi granátovými skluzy.  (text převzat z valka.cz)

Po krásné asfaltce lemované alejí směrem k vodojemu v Markvartovicích se vydáme k poslednímu pěchotnímu srubu této procházky „Výhledy“.

Pěchotní srub MO-S 15 „Výhledy“ (fotografie č. 13)

Jedná se o mohutný pěchotní srub postavený v III. stupni římské odolnost. MO-S 15 byl vybetonován ve dnech 9. - 16. 11. 1936. Objekt byl na obou stranách vyzbrojen zbraněmi L1 a M, ve směru k S 14 ještě navíc působil ze spodního patra také 9cm minomet, značený jako zbraň G, který měl postřelovat lesní terén v prostoru Bažantnice. Pro bezprostřední obranu objektu bylo použito 6 lehkých kulometů vz. 26 - dva ve zvonech a 4 pod pancířem. Kromě dvou pancéřových zvonů byl ve stropnici osazen také dělostřelecký pozorovací zvon, který měl sloužit jako pomocná dělostřelecká pozorovatelna pro dělostřelecké tvrze „U Orla“, která měla být nedaleko postavena a „Smolkov“, která byla postavena nad Hájem ve Slezsku.  (text převzat z valka.cz)

Od srubu se vracíme po cyklostezce po okraji Markvartovic a kolem „teletníku“ zpět do Ludgeřovic.

Procházka je nenáročná, celkově má cca 11 km.